Veterinární péče v chovu koček

11. dubna 2007 v 11:28 | blanaf |  pár info o číčách
Veterinární péče v chovu koček
Nemocná kočka patří do péče odborníka, veterinárního lékaře. A to vždy pokud má rýmu, zánět spojivek, je malátná a bez zájmu, nepečuje o srst, pokašlává, má průjem, opakovaně zvrací, nadměrně pije, často močí, stále se drbe, vypadává jí srst... To kontaktujeme "toho svého", kterého jsme si vybrali již dříve na doporučení spokojených pacientů nebo zkušených chovatelů. V akutních případech - poranění, otravy, křeče, bezvědomí, dušení - vše řešíme okamžitě návštěvou pohotovosti nebo veterinární "non stop" kliniky.
I když váš nový společník pochází z renomované chovatelské stanice, kočičího útulku nebo od spolehlivých známých a má lesklou srst, čistý nos a oči bez výtoku, vyzařuje z něj zdraví a energie, je dobré, co nejdříve se objednat na "seznamovací" preventivní prohlídku k veterinárnímu lékaři. Ten rozhodne, jak sestaví preventivní očkovací program a podá přípravky proti zevním i vnitřním parazitům.
Očkování
Proti většině vážných virových onemocnění je možno vaši kočku chránit použitím očkovacích látek. Ty v současné době poskytují vysoký stupeň ochrany. Výrobci doporučují každoroční přeočkování.
Vzteklina je infekční onemocnění virového původu s příznaky těžkých poruch vědomí, vysokou dráždivostí, končící celkovým ochrnutím. K infekci může dojít slinami při kousnutí.
Panleukopenie (kočičí mor) je prudký zánět zažívacího traktu virového původu končící často smrtí, zvláště mladých zvířat. Šíří se vzduchem, přímým kontaktem s nemocným zvířetem a s jeho výměšky. Nemoc mívá velice akutní průběh.
Kočičí rhinotracheitida (kočičí rýma) je virové onemocnění horních cest dýchacích. Neléčená vede až k těžkému zápalu plic, končící smrtí.
Kočičí leukóza patří v současné době k nejobávanějším kočičím chorobám. Je způsobovaná virem FeLV, který proniká do chromozomů, kde může setrvat bez projevů mnoho měsíců. Aktivní způsobuje zhoubné nádory a rakovinu krve, chudokrevnost a snížení imunity. Virus je obsažen v krvi a slinách, šíří se přímým kontaktem nebo přenosem z matky na plod. Existují vylučovací testy a vakcinace.
FIP - infekční peritonitida (zánět pobřišnice). Toto velmi zákeřné onemocnění, které nejčastěji postihuje mladé kočky, je způsobeno virem patřícím do skupiny koronavirů. Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí a zhoršené dýchání. Při "vlhké formě" způsobuje typické zadržování tekutiny v břišní dutině.
Zevní parazité
Pouze v případě, že se kočka může pohybovat volně po zahradě nebo v širokém okolí domu, je třeba ji pravidelně prohlížet na přítomnost vnějších parazitů:
Blecha je nejčastějším zevním parazitem. Vyskytují se blecha kočičí, blecha psí a blecha obecná. Typickými příznaky výskytu je bleší trus (malé černé tečky, které se sypou ze srsti), intenzivní škrábání a zjevná nepohoda. Dospělá blecha žije až dva roky a za svůj život může naklást obrovské množství vajíček. Za optimální vlhkosti a teploty se z vajíčka vyvine dospělá blecha do jednoho týdne. Proti bleší invazi je potřeba zakročit nejen na hostiteli (na kočce), ale v celém domě. Používají se insekcidní zásypy, šampony, obojky ... Na koťata od sedmi týdnů stáří je možno opakovaně použít sprej Frontline, dlouhodobou účinnost zajišťuje "spot on" Stronghold. Nejúčinnější přípravky vám poradí veterinář.
Ušní roztoč se běžně vyskytuje v populacích bezprizorních koček a je jednoduše přenosný přímým kontaktem. Způsobuje nepříjemné, hustě hnědé nánosy v ušních řasách a kanálcích. Trvalé svědění a škrábání při neléčení může vyústit v zánět středního a vnitřního ucha, poškození sluchového i rovnovážného ústrojí. Veterinář kočce naordinuje léčebné kapky do uší. Léčení je nepříjemné a dlouhodobé.
Zákožka svrabová - samičky zákožky se zavrtávají do kůže kočky a tam kladou vajíčka. Napadená místa jsou citlivá a svědí. Při škrábání dochází k sekundární infekci a na kůži se vytvářejí mokvající ložiska a krusty.
Klíště obecné je nepříjemným parazitem od jara do podzimu. Klíšťovou encefalitidu na kočky však nepřenáší.
Vnitřní parazité
Opět platí pravidlo, že kočka chodící ven, potřebuje častější ošetření, než kočka, která žije pouze v bytě. Mezihostiteli vnitřních parazitů jsou hlodavci a blechy. Svůj vývoj dokončují ve střevech kočky a živí se částečně natrávenou potravou. U dospělých, doma žijících koček, stačí podávat "odčervující" tablety či pasty 2x ročně, koťatům a "střešandám" mnohem častěji.
Škrkavka je nejčastějším vnitřním parazitem koček. U koťat způsobují průjmy nebo zácpy s nafouklým břichem. Ta jsou pak slabá, anemická, podvyživená. Invaze škrkavek (dlouhé špagetovité útvary ve výkalech) může zcela uzavřít střevo a způsobit úhyn.
Tasemnice psí, tasemnice kočičí jsou hlísti, kteří mají velmi dlouhé článkovité tělo. Odlučující se jednotlivé články jejich těla vytvářejí "svíjející se zrnka rýže" kolem řitního otvoru. Platí pravidlo - pokud má kočka blechy, zaručeně má i tasemnici.
Kastrace
Dobře živené a zdravé kočky mohou mít koťata několikrát do roka. Průměrně se rodí čtyři nebo více koťat. Jen si spočítejte, kolik koťat by měl majitel jedné kočky ročně umístit. Je neetické a v dnešní době již ošetřené zákonem proti týrání zvířat, takovouto situaci řešit "starými a osvědčenými" metodami. Nejúčinnější způsob, který tento problém řeší jednou pro vždy, je kastrace. Nejen že se sníží počet nechtěných koťat, ale tento zákrok má i jiné výhody. Kastrovaní kocouři nezanechávají na svém území nepříjemné pachové stopy, odpadnou rvačky o teritoria, a tím je mezi kočkami méně úrazů. Kastrované kočky i kocouři jsou více tolerantní a přítulnější. A ta nejdůležitější a praxí ověřená informace - schopnost lovit není kastrací nijak ovlivněna.
Text Go
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama