Zdravá výživa koček

11. dubna 2007 v 11:29 | blanaf |  pár info o číčách
Zdravá výživa koček
Neodmyslitelným předpokladem pevného zdraví kočky, jejího elegantního vzezření, vrcholných loveckých výkonů a celkového dobrého stavu je její správná výživa. Kočkovité šelmy jsou původně pouze masožraví živočichové. Vlivem domestikace kočka domácí v menší míře přijímá i jinou potravu než maso. Masožravcem však zůstala, Její přirozená potrava obsahuje všechny části těl ulovených zvířat - svalovinu, vnitřnosti, jejich obsah, chrupavky, šlachy i měkké kosti. Tím je tedy zaručeno, že dostává všechny důležité složky potravy v přirozeném poměru. Kočky chované doma jsou v tomto ohledu odkázány na nás a pouze my jim můžeme zabezpečit vyváženou potravu.

Stále to jsou masožravci
Všechny živé bytosti, tudíž i kočky, potřebují ke svému růstu, výživě a zachování svého organismu přísun organických a anorganických látek ve vyváženém množství.
I kočce plní potrava dvě základní potřeby:
- zajišťuje látkovou výměnu organismu a vytváří vlastní hmotu
- poskytuje energii k průběhu základních životních funkcí i k udržení stálé tělesné teploty
Maso je "grunt"
Základem potravy každé kočky jsou bílkoviny (proteiny). Ty se vyskytují v celé živé přírodě, ve všech rostlinných i živočišných buňkách. Bez proteinů není život. Jejich stavebním kamenem jsou aminokyseliny, téměř polovina z jejich počtu je pro kočku životně důležitá (esenciálních). Jednou z nejdůležitějších pro kočku je taurin. Je velmi důležitý při vývoji mozkové tkáně, ovlivňuje funkci srdečního svalu, je nezbytný při trávení tuků. Jeho nedostatek ovlivňuje kvalitu vidění. Bílkoviny mají tvořit nejméně 40 % krmné dávky dospělé kočky. Jejich hlavním zdrojem jsou různé druhy masa. Vhodné je maso hovězí, telecí, drůbeží, králičí a rybí. Můžeme podávat i libové maso skopové nebo zvěřinu. Maso má tvořit minimálně dvě třetiny krmné dávky a lze je podávat syrové (přemražené) nebo tepelně upravené.
Další velmi důležitou složkou kočičí potravy tvoří tuky. Jsou nejbohatším zdrojem energie (1 g tuku dodává organismu 2,25x více energie než bílkoviny) a také důležitým zdrojem esenciálních mastných kyselin, nezbytných pro vstřebávání některých vitaminů. Nadbytek i kvalitního tuku však kočce škodí a jeho podíl v krmné dávce nemá přesáhnout 25 %.
Spotřeba sacharidů vznikla u koček domácích až v důsledku jejich soužití s člověkem. Jsou totiž obsaženy v mouce, řepném cukru, ovesných vločkách, bramborovém škrobu a rýži. Aby je kočka mohla využít, musí být tepelně zpracované. Jako přílohy k masu se podávají ovesné vločky, rýže nebo těstoviny.
Pro správný vývoj kočičího organismu jsou též nepostradatelné i minerální látky, stopové prvky a vitaminy. Regulují životní funkce a látkovou výměnu. Např. vápník je nezbytný pro vývoj kostí a zubů, železo ovlivňuje vznik červených krvinek, draslík je důležitý pro srdeční činnost, hořčík patří k významným prvkům pro tvorbu enzymů ... Různé další životní pochody jsou ovlivňovány velmi malým množstvím jiných prvků - stopové prvky jsou důležité pro činnost štítné žlázy (J), krvetvorbu (Cu), oxidační pochody (Mn), pro látkovou výměnu (Zn) aj.
Rovněž vitaminy významně ovlivňují funkci řady orgánů.
Suchá a konzervovaná potrava
Krmit kočku v dnešní době pouze čerstvou potravou a snažit se, aby byla po všech stránkách vyvážená, to je snad nadlidský výkon. Možná je to i zbytečné. Vždyť již existuje suchá i konzervovaná potrava. Renomovaní výrobci u svého zboží garantují, že "taková dieta je po všech stránkách kompletní a vyvážená".
Konzervovaná krmiva se vyrábějí z různých druhů masa, z ryb, želatinová pojidla obsahují minerální látky, stopové prvky i vitaminy, stálost zajišťují nezávadné konzervační prostředky. Je samozřejmé, že i taková strava se musí podávat temperovaná.
Suchou potravu tvoří miniaturní suchary, které obsahují kvalitní maso, kvasnice, tuky, obiloviny, vitaminy a přírodní barviva. Při tomto krmení je nutné dbát na dostatečný přísun vody.
Praxe již dostatečně potvrdila, že průmyslově vyráběná krmiva, sestavená podle speciálních receptur, všem kočkám většinou plně vyhovují. Nejen, že kočkám zajišťují optimální výživu, ale jejich majitelům šetří čas, který mohou věnovat svým miláčkům. Jsou však ještě konzervativní chovatelé, kteří stále střídají tu "umělou" stravu s čerstvým masem. Vždyť ho mají kočky tak rády!
Nemůžeme-li kočce zajistit v čerstvé stravě nebo v méně kvalitní průmyslové potravě přirozený přísun všech potřebných minerálů a vitamínů, můžeme je podávat ve formě různých vitamínových směsí, tablet, past či vloček. Než začnete své kočce cokoli nového a nevyzkoušeného podávat, prostudujte si návod na obalu, nechejte si poradit zkušenými chovateli nebo vše prokonzultujte se svým veterinárním lékařem. Vitaminózní přípravky mohou být prospěšné všem kočkám, nejen kočkám březím a kojícím, ale i malým a rychle rostoucím koťatům Řiďte se však lidovou moudrostí - všeho s mírou.
Jak krmit kočky (desatero)
1. Misky na potravu i čerstvou vodu udržujte neustále v čistotě
2. Při krmení a zvláště po něm nechejte kočku v klidu
3. Krmte jen čerstvou potravou nebo potravou od renomovaného výrobce (nestřídejte často firmu)
4. Nekrmte zbytky, nekrmte potravou, která je určena pro psy
5. Podávejte jen potravu, která má pokojovou teplotu
6. Dbejte, aby kočka měla stále k dispozici čerstvou vodu
7. Nespotřebovanou potravu neskladujte
8. Sledujte tělesnou hmotnost vaší kočky, nepřekrmujte ji
9. Kravské mléko není potrava (může způsobit úporné střevní potíže)
10. Jestliže kočka odmítá obvyklé krmení více než 24 hodin, navštivte vašeho veterináře
Kolik toho kočka potřebuje
V různých obdobích života kočky se mění také její nároky na potravu, obsah živin a počet denních krmných dávek. Snad nejnáročnější je období růstu. Rostoucí organismus kotěte má velké nároky na obsah bílkovin, tuků, stopových prvků i vitamínů. Kotě má malý žaludek a proto musí při velké potřebě živin dostávat krmení ve více dávkách. Vydatně kojená koťata začínáme pravidelně přikrmovat po 5. týdnu jejich života. Nejprve jim nabízíme mléčné kaše, mleté kuřecí maso s vývarem a škrábané hovězí maso. Za 14 dní, po postupném odstavu koťat, již podáváme stravu pestřejší. Každé kotě v tomto období kontrolujeme a pravidelně vážíme. Koťata mladší než 4 měsíce krmíme 5-6x denně, počet dávek postupně snižujeme, po 6. měsíci věku krmíme již 3x. Dospělé kočky krmíme 2x denně. Při krmení se snažíme dodržovat časovou pravidelnost.
Březím kočkám, i když mají velkou chuť k jídlu, zvyšujeme denní dávky opatrně. Plody koťat totiž výrazně rostou až v druhé polovině březosti. Největší spotřebu živin mají kojící kočky. Podáváme jim nejen dostatek kvalitní potravy s vysokým obsahem vápníku, ale také dostatek tekutin. Množství potravy v tomto období neomezujeme.
Kočkami vítaným a důležitým doplňkem stravy je "zelené krmení". Všechny kočky s oblibou okusují trávu nebo mladé, sotva vyklíčené obilí. Hlavním důvodem okusování zelených rostlin je, že s pomocí jejich šťáv kočky vyzvrátí nashromážděné chlupy ze žaludku. Kočičí obilí je možné zakoupit ve specializovaném obchodě. Předejdeme tím zbytečným otravám z různých postřiků a hnojiv.
Mějme na zřeteli, že dobře krmená kočka je spokojená kočka. Vždy je to vidět na jejím vzhledu. Má lesklou srst, jasné oči a pružné pohyby. A to je ta největší odměna za vaši péči.
Text Go
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama